V pátek ráno vyrážíme směr Krnov a naši dobrou náladu nezkazí ani to, že dnes nemůžeme do školy ani do práce. Náš nejvěrnější fanoušek Jirka a jeho BUS DATA nás bezpečně dovezou do místa konání šampionátu. Užíváme si pozornost a péči pořadatelů, slavností nástup (státní hymna, vystoupení místních sportovců a plné tribuny) a za podpory našich největších příznivců se vrháme do prvních utkání. Začínáme proti Jirkovu a nervozita je ohromná. Na některá děvčata dopadá tíha okamžiku, ale nakonec po boji se sebou samými vítězíme 2:1. Další na řadě je Olymp B – pořád nejsme ve své kůži, ale další tiebreak je plně v naší režii. Posledním pátečním soupeřem je Děčín a další třísetová výhra. Tři vítězství jsou super, ale už teď tušíme, že body za prohrané sety nám budou chybět.
Večer bojujeme s alergií, ráno nám děvčata omdlívají, ale nejmladší hráčka vstala z mrtvých, a protože nás nic nezastaví, jdeme na ORION Praha. Bojujeme statečně, ale ani plné hlediště Lanškrounských fanoušků nic nemění na prohře 0:2. Pozdější finalista je prostě nad naše síly. Poté, co si zazpíváme "Hodně štěstí milá Ello" a pochutnáme na dortu (jak jinak než volejbalovém), nás čeká Mikulova Praha a další tiebreak. Přestože v třetím setu prohráváme již 11:14, tak po obratu vítězíme 16:14. Nakonec přichází další vyrovnaná bitva, tentokrát prohra 1:2 s Karlovými Vary. A protože úkoly od nejmenovaného dědy se musí plnit, na závěr dne vyrážíme ke klášteru a na rozhlednu CVILÍN.
V neděli proti Kometě Praha nastupují za Lanškroun "němé tváře" a zbytečná prohra 1:2. Po důrazné domluvě vlítneme na Letohrad a s Mistrovstvím ČR se loučíme krásným výkonem. Po výhře 2:0 získáváme konečné 7. místo z celkem 85 týmů z celé České republiky.
Sestava: Anna Marková, Týna Pluhařová, Eliška Marešová, Ella Rybová, Valerie Mildová, Kateřina Vernerová, Kateřina Šrámková, Emma Jelínková, Ema Sciple, Hana Večeřová, Eliška Janská, Ilona Blaschke
